Genealogie a vůbec historie jsou vědy zabývající se mrtvými lidmi. Jen těžko se hledají témata, která by nebyla tolik spojena se smrtí. Chtěla jsem trochu odlehčit naše hřbitovní a matriční nálezy a přemýšlela kudy na to a potom mě něco napadlo. Moc se mi líbí období První republiky, mám moc ráda černobílé filmy, staré fotografie i staré noviny, což ostatně už víte.

Určitě znáte pořekadlo, zmíněné v nadpisu tohoto příspěvku. Otec je vždy nejistý, matka jistá. Ovšem - platí to opravdu vždycky? Odpověď už asi tušíte...

Seriál o pátrání po předcích jsem před pár lety sepsala pro zájemce z řad amatérských rodopisců, aby to měli se začátky trochu jednodušší. Tady takový návod nemůže chybět, protože pátrání po předcích je úžasná detektivka a najít toho můžete opravdu hodně...

Už jste asi pochopili, že kromě archivních materiálů jsou pro naše psaní velkou inspirací staré hřbitovy. Máme je obě rády, když nás na nich nějaký hrob zaujme, tak se rády podíváme na osudy dané osoby nebo rodiny - a občas o tom napíšeme. A tak je i tenhle příspěvek o jednom takovém hrobě.

Mám pokaždé radost z toho, když se zapisující v matrikách v minulosti rozepsal. Díky tomu člověk může zjistit trochu víc - třeba o tom, jak naši předci žili a zemřeli...

Chodím občas kolem jednoho pomníku a v těchto dnech na něm přibyla květina, protože bylo výročí této události. Napadlo mě proto, že by bylo zajímavé podívat se na ní trochu pohledem genealoga. Jedná se o památník Bolevecké katastrofy, ke které došlo dne 25. května roku 1917.

Rok 1672. Rekatolizace v plném proudu. František Augustin z Valdštejna, císařský komoří, tajný rada, velitel císařovy tělesné stráže, nejvyšší dvorský maršálek a komtur Řádu svatého Jana Jeruzalémského v jedné osobě, v té době vlastnil třebíčské panství. Císařský člověk rekatolizaci jistě všemi silami podporoval, ovšem i přes veškeré snahy v té době stále ještě žili na panství nekatolíci.

Co si vybavíte, když se řekne Jan Cimbura? Hodiny literatury? Jižní Čechy? Jindřicha Šimona Baara? Pojďte se s námi podívat na historii jednoho rodu...

Poznamenání hodná věc, že dítě toto dotčeného otce již dvacáté osmé jest a syn osmnáctý. 28 dětí? To je rozhodně věc, která stojí za prozkoumání!

Listů, vložených do matrik, nacházíme celou řadu. Většinou se jedná o nejrůznější doklady, žádosti a požadavky, někdy ale narazíme i na materiál zajímavější. Často ale tyto materiály přeskakujeme, neb bychom jinak nedělaly nic jiného, než se zabývaly nejrůznějšími zajímavostmi.