Minule jsme skončili s informacemi ze záznamu o narození mé praprababičky Marie Trojanové. Její rodiče byli František Trojan z Třeště a Rosina Janoušková ze Strachoňovic. Dalším krokem tedy bude dohledání jejich sňatku.
Svatby se většinou odehrávaly v místě bydliště nevěsty. Tu zpravidla otec vyvdával z domu pryč a ženich si tam pro ni přijížděl, proto se konal sňatek ve farnosti, kde nevěsta žila. V našem případě je to farnost Radkov, kam patřily Strachoňovice duchovní správou. Výjimkou byly svatby vdovců - ty se velice často konaly v místě bydliště ženicha.
A co dělat, když svatbu nenajdeme ani v místě bydliště nevěsty, ani u ženicha? Nezbývá než začít pátrat v okolních farnostech - a postupně rozsah pátrání rozšiřovat. Stane se ale i to, že se nikdy svatbu nepovede najít, mám jeden takový případ v linii Čudlíkových.
Další otázkou bývá, jak dlouho před narozením dítěte hledat? Napíšu-li to zcela na rovinu, tak 30 let až 0 dní před narozením dítěte. Proč? 30 let proto, že se mohlo jednat o poslední dítě a že se jeho matka mohla vdávat opravdu velmi mladá, například v patnácti letech. Pak by mohla rodit i třicet let po sňatku.
A oněch nula dní vychází ze zkušenosti. Už jsem se (asi dvakrát) setkala s tím, že se dítě narodilo téhož dne, kdy se jeho rodiče vzali. Inu, naši předci si radosti manželského života neodpírali, i když v manželství nebyli - a pak to někdy vyšlo jen tak tak, aby se dítě narodilo manželské.
Tak tedy, František Trojan a Rosina Janoušková... Vzali se šestnáct let před narozením Marie, v únoru 1860 (14., na svatého Valentýna) v radkovském kostele svatého Bartoloměje. Únor byl obvyklou dobou pro uzavření manželství, protože naši předci se v té době nevěnovali polním pracím. Svatby se tak nejčastěji konaly v listopadu, lednu a únoru. V prosinci byl sice klid, ale svatby se nekonaly proto, že advent byl klidovou dobou bez slavností.
Už z předchozího záznamu víme, že František Trojan byl synem Františka Trojana, pololáníka z Třešti, a jeho manželky Marie, dcery Pavla Hodíka. Rosina byla dcerou Jana Janouška ze Strachoňovic a jeho ženy Voršily rozené Bártů.
Františkovi bylo 24 let (narodil se tedy asi v roce 1836), Rosině 20 let (narodila se tak cca 1840), takže potřebovala svolení otce - plnoletost byla v dobách habsburské monarchie stanovena na 24 let věku, pokud byli snoubenci nezletilí, potřebovali povolení od otce nebo od vrchnosti/okresního soudu v případě, že otec už nebyl naživu. Rosinin otec se neuměl podepsat, a tak v matrice najdeme jen tři křížky.
Čeká nás pátrání dál do minulosti - půjdeme nyní po mužské linii, ne po ženské. Seznámíme se tak s linií Trojanových z Třešti. Než tak ale uděláme, zodpovíme si některé otázky z minulých dílů - například o příbuzenství v rodové linii, o kterém bude příští díl.
