Rok 1915 byl rokem, kdy se střílelo ledaskde, především na frontách velké války, jak naši předci říkali první světové válce. Ovšem ani našemu území, kudy válka prošla spíše jen svými následky než frontou, se střílení nevyhnulo. A v srpnu toho roku se hned na dvou místech náhodně setkáváme se stejnou příčinou úmrtí - po zásahu střelnou ranou.
První případ, na který jsem narazila, se odehrál v Židovicích na Jičínsku. Na konci srpna zde byl zasažen střelnou ranou sotva tříletý Josef, syn židovického domkáře Františka Tobiáše. V záznamu o jeho smrti je přímo uvedena příčina úmrtí jako "Poranění a ochrnutí center mozkových následkem střelné rány".
Když jsem se pak snažila najít k tomuto úmrtí informace v dobových novinách, tak jsem sice na Josefa nenarazila, ale našla jsem jiný článek:
Panský mlýn, jehož rozvaliny najdeme u silnice z Hořic na Doubravu, v té době patřil rodině Knapových a tehdejší mlynář Antonín Knap, pocházející z Bělé u Pecky, jistě nebyl rád, že musí podobnou situaci řešit.
Mládek byl mlynářský, který za sebou už měl tovaryšské zkoušky. Řada mládků chodila od mlýna ke mlýnu, pracovali tam zpravidla rok, od Štěpána do Štěpána. Mládek mohl po získání dostatku zkušeností složit zkoušky a poté být zaměstnán jako stárek.
Mládek Stanislav Vávra pocházel z kolářské rodiny z Bašnic jihozápadně od Hořic a v roce 1915 bylo mu teprve 17 let (narodil se v dubnu 1898). V záznamu o jeho úmrtí v hořické matrice č. 47-8001 (na straně 96) čteme následující:
Mnoho informací záznam o Stanislavově úmrtí neposkytuje. Jak víme, nehody se stávaly a stávají... A jak je patrné, při zacházení se střelnou zbraní je vždy potřeba dbát zvýšené opatrnosti.
I tak by mě ale zajímalo, jak přesně došlo k zasažení malého Josefa. Škoda, že se mi nepovedlo k tomuto případu nic najít. Ale třeba se ještě zadaří...
