Článek

Jak začít pátrat po předcích, 1. díl

10. 2. 2024

Seriál o pátrání po předcích jsem před pár lety sepsala pro zájemce z řad amatérských rodopisců, aby to měli se začátky trochu jednodušší. Tady takový návod nemůže chybět, protože pátrání po předcích je úžasná detektivka a najít toho můžete opravdu hodně...

Úplně prvním krokem, který je potřeba při pátrání po předcích udělat, je sesbírat informace o rodině. Tady vždy závisí na tom, kolik dokumentů máte v rodině k dispozici, a zda ještě žije někdo, kdo vám může o rodině vyprávět. Proto často platí - začít v nižším věku se vyplatí (nečekejte tedy na důchod, to už se nejspíš nebudete mít koho zeptat).

Mezi dokumenty, zachované v rodině, patří rodné, oddací a úmrtí listy, svatební a úmrtní oznámení, vysvědčení, pracovní dokumenty, domovské listy, výuční listy, vojenské nebo pracovní knížky, prostě cokoli z historie. Někde se dochovala celá sada protektorátních rodných listů, prokazujících nežidovský původ - to je hotový poklad. 

Mezi rodinné dokumenty patří i fotografie - pokud je někdo, kdo vám může říct, kdo na starých fotografiích je, resp. víte, kdo jsou osoby na fotkách, popište fotky zezadu obyčejnou tužkou, ideálně jméno, příjmení, datum a místo narození, případně vztahy v rodině. Popisek "Teta Máňa" za sto let nejspíš nikomu nic neřekne. :)

Informace, které se vám povede sesbírat z těchto dokumentů, případně z vaší vlastní paměti, si na počítači sestavte do rodokmenu v některém z programů na tvorbu rodokmenu. Osobně používám Family Tree Builder od MyHeritage - offline verzi bez propojení s webovými stránkami (za které je potřeba od 250 osob platit).

Pokud se můžete zeptat příbuzných a známých, ptejte se na všechno, co vás jen napadne. Přijďte už vybavení základním rodokmenem, kam si budete moci dopisovat další osoby a informace. Osobně doporučuji nemít rodokmen v ten moment v počítači, ale vytištěný na papíře - jsou tam podstatně lépe vidět vztahy, může dopisovat i ten, s kým si povídáte a tak dále. A může lépe opravit případné chyby, které už v rodokmenu máte.

Jedna důležitá věc - povídání je dobré si nahrávat a posléze přepsat do počítače. Nikdy nevíte, kterou informaci si zapomenete zapsat, málokdo stíhá zapisovat tak rychle, jak "zpovídaný" povídá. :)

Tak, první kroky máte za sebou (byť tohle je jen krátký "výcuc" z toho, co všechno je možné od rodiny zjistit) - a příští příspěvek bude o tom, jak postupovat dál.